ÚVOD FARNÍCI FIRMY VÝLETY MUZEUM ODKAZY RADNICE UBYTOVÁNÍ ÚVALY


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MĚSTSKÉ MUZEUM

 

Muzejní spolek Valtice
Nám. svobody 4
691 42 Valtice
E-mail: muzeum@valtice.com

Pravidelné schůzky 
každý čtvrtek v 18:00 hod.
SRDEČNĚ ZVEME ZÁJEMCE
O HISTORII

   
 


Články:

Rusko na prahu 21. století kniha vyjde v červenci 2007 v nakladatelství POZNÁNÍ
Ztracený zámeček

Bibliografie Lednicko - valtického areálu
Starostové města Valtic v 16. - 21. století
Držitelé města Valtic 1192 - 1945
 


Ztracený zámeček

V roce 2003 se na pultech knihkupectví objevila kniha Zámky a hrady Jižní Moravy. Vnučka hajného Kycla si chtěla tuto knihu zakoupit, aby si připomněla jeden ze zámečků, na kterém prožila poválečná léta se svým dědečkem a babičkou. Jaké bylo její překvapení, když zjistila že lovecký zámeček tam není a že o jeho existenci neví ani odborníci. Byla dotčena, že něco tak krásného mohlo nenávratně zmizet z povrchu zemského.

V červnu roku 2004 hledal informace o Katzelsdorfském zámečku, neboli saletu, na našem muzeu i doc. PHDr. Musil, CSc. z ústavu historických věd Pedagogické fakulty univerzity Hradce Králové. Tuto informaci potřeboval pro publikaci knihy Encyklopedie moravských a slezských zámků.

A co víme o Katzelsdorfském zámečku? Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinářské kompozice, která vyvrcholila stavbou saletů na počátku 19. století za vlády knížete Jana I. z Liechtensteina (1805-1836) Plány zpracoval knížecí architekt Josef Kornhäusel (1811-1817). Stavba byla dokončena až kolem roku 1819 architektem Franzem Engelem. Jakub Fintajsl ve své knize Valtice a okolí, z roku 1930, uvádí toto: „Je to rozlehlá, na tři strany otevřená síň, oddělená řadami pilířů od bočních polokruhových prostor a přední dlouhé chodby. Stěny zdobí reliéfy s loveckými výjevy. Celý lovecký pavilon je obrostlý divokým vínem, jež jako malebné záclony splývá s říms.“ Rámec stavby tvořila louka obklopená Katzelsdorfským lesem a zámeček byl spojen s Valticemi alejí vysazenou kolem roku 1800.

Dnes můžeme spatřit hájenku jen na fotografiích. Stavba byla zařazena mezi zaniklé romantické stavby Lednicko-valtického areálu. Dnes existuje pouze základ stavby a studna. Okolní parkové úpravy jsou zarostlé náletem a neudržované.

V knize Město Valtice z roku 2001 uvádí Michal Hrib v části Lesy, Lesní hospodářství a myslivost na polesí Valtice, že stavba byla za druhé světové války těžce poškozena a proto byla na počátku šedesátých  let 20. století zbourána. Tato informace je ale vyvrácena svědectvím vnučky hajného Michala Kycla. Hajný Michal Kycl sloužil u knížat z Liechtensteina od roku 1938 až do roku 1945 na zámečku v Lanžhotě. Po válce, tedy v roce 1945 byl přemístěn na Katzelsdorfské polesí a tím i na tento zámeček. Sloužit přímo na hranici s Rakouskem nebylo vůbec jednoduché. V poválečných letech přecházeli přes toto území do Rakouska Banderovci a pan Kyncl spolu se svým synem pomáhali tuto hranici hlídat. A ani jim nic jiného nezbývalo, když chtěli přežít, protože Banderovci byli nebezpeční a ozbrojení. Je pravda, že v roce 1953 hájenku opustil, nikoliv však pro její špatný stav. Skutečným důvodem bylo probíhající vyměřování hraničního pásma a výstavba drátěných zátarasů, hlídaných vojáky. Jeho další pobyt na tomto místě se stal nežádoucí. Byl vystěhován na hájenku v Lanžhotě,
kde sloužil až do roku 1962. Ke zbourání zámečku došlo pouze z důvodů politických, potažmo vojenských.

Muzejní spolek Valtice se obrací s prosbou na všechny občany, kteří mají jakoukoliv dokumentaci (fotografie, písemnosti, kresby a pod.) ke Katzelsdorfskému zámečku, o jejich laskavé zapůjčení pro pořízení kopií. Prosíme také pamětníky, kteří si pamatují na demolici hájovny,  aby se přihlásili na Muzejním spolku Valtice a poskytli bližší informace.

Možná, že se časem najde člověk, který bude mít zájem o rekonstrukci Katzelsdorfského zámečku. Ten pak doplní stavební historii Lednicko-valtického areálu, ke kterému nesporně patří. Třeba by rekonstrukci podpořila Evropská unie a fond PHARE. Při této příležitosti bych ráda uvedla, že rekonstrukce nemusí být jen fantazií. Znám a vy jistě znáte také, že i jiné objekty byly uvedeny do původního stavu, když našly toho správně zaníceného člověka a sponzory. Jako příklad bych uvedla hrad Helfštýn zvedající se z trosek nebo Hranický zámek, který se z ruiny změnil v sídlo Městského úřadu, obchodů, restaurace a důstojným stánkem kulturních akcí pro město.

Věřím tomu, že stavba, která byla zbořena kvůli narušitelům státní hranice a její ochraně, by  mohla opět sloužit valtickému polesí, turistům putujícím po Liechtensteinských stezkách a k větší propagaci cestovního ruchu u nás.

 Lada Rakovská
 


Starostové města Valtic
v 16. - 21. století

 

 

1521

 

 

Andreas

Adam

 

1522

 

 

Koloman

Behaim

 

1546

 

 

Koloman

Buchhaim

 

1550

 

 

Pankraz

Vogl

 

1553

 

 

Georg

Pitsch

 

1559

 

 

Christoph

Schenawer

 

1560

 

 

Nikolaus

Steigl

 

1564

 

 

Niklas

Steigl

 

1569

 

 

Matthias

Hofer

 

1572

 

 

Matthias

Hofer

 

1575

-

1578

Hans

Hammermüller

 

1580

 

 

Oswald

Schmidt

 

1581

-

1582

Stephan

Tischler

 

1583

-

1586

Georg

Singer

 

1587

 

 

Veit

Lucz

 

1588

-

1590

Simon

Pröstl

 

1591

 

 

Georg

Witber

 

1592

-

1595

Georg

Singer

 

1599

 

 

Veit

Muster

 

1600

-

1601

Georg

Singer

 

1602

-

1603

Georg

Stöckel

 

1604

-

1605

Matthias

Reichardt

 

1606

-

1607

Ezechiel

Khorn

 

1608

 

 

Friedrich

Prechtl

 

1611

 

 

Matthias

Reichardt

 

1912

-

1613

Kaspar

Stübl

 

1615

-

1616

Matthias

Eickhardt

 

1617

-

1618

Gotthard

Premheissl

 

1619

-

1620

Kaspar

Stübl

 

1621

-

1622

Balthasar

Staigl

 

1627

 

 

Matthias

Wetth

 

1630

 

 

Gebhard

Wolff

 

1631

-

1632

Kaspar

Stübl

 

1638

 

 

Andreas

Billing

 

1641

 

 

Matthias

Köckh

 

1643

-

1644

Thomas

Stöbel

 

1650

 

 

Matthias

Köckh

 

1651

 

 

Martin

Wiegbauer

 

1652

-

1654

Georg

Titscher

 

1655

 

 

Martin

Wiegbauer

 

1656

-

 

Matthias

Köckh

 

1657

-

1658

Martin

Wiegbauer

 

1659

-

1660

Hans

Fischer

 

1661

 

 

Martin

Samuel

 

1662

 

 

Karl

Pisecky

 

1663

-

1664

Gotthard Georg

Gueth

 

1665

 

 

Martin

Wiegbauer

 

1666

 

 

Hans Georg

Schebe

 

1667

 

 

Thomas

Sallomon

 

1668

 

 

Balthasar

Franczky

 

1669

 

 

Paul

Eckelhartl

 

1670

 

 

Simon

Regner

 

1671

-

1672

Georg

Schmidt

 

1673

 

 

Gotthard

Gueth

 

1674

 

 

Thomas

Sallomon

 

1675

 

 

Georg

Schmidt

 

1679

 

 

Baltazar

Franczky

 

1681

 

 

Thomas

Sallomon

 

1683

 

 

Georg

Klubel

 

1684

-

1686

Christian

Hager

 

1688

 

 

Wolfgang

Marquarth

 

1689

-

1691

Andreas

Hörmann

 

1692

-

1695

Christian

Hager

 

1696

 

 

Christian

Kibel

 

1705

 

 

Andreas

Müller

 

1709

 

 

Andreas

Müller

 

1713

 

 

Kaspar

Stübel

 

1714

 

 

Anton

Müller

 

1716

 

 

Anton

Müller

 

1718

 

 

Matthias

Khibl

 

1720

-

1726

Anton

Müller

 

1731

-

1733

Anton

Müller

 

1734

-

1735

Johann

Hübel

 

1735

-

1737

Johann

Weiser

 

1737

 

 

Samuel

Hübel

 

1738

-

1741

Anton

Müller

 

1742

-

1745

Franz

Tempel

 

1746

 

 

Anton

Freundt

 

1747

 

 

Paul

Füssel

 

1748

 

 

Johann

Hübel

 

1749

-

1754

Paul

Füssel

 

1755

-

1763

Michalel

Hasslinger

 

1763

-

1766

Hans

Michael

 

1766

-

1769

Hans

Linger

 

1769

-

1774

Josef

Glas

 

1775

-

1784

Matthias

Piunger

 

1784

 

 

Johann

Neumann

 

1785

-

1786

Georg

Zacker

 

1786

-

1789

Franz

Zacker

 

1790

-

1796

Anton

Nehammer

 

1796

-

1798

Georg

Lausch

 

1798

-

1802

Franz

Fabrici

 

1803

-

1805

Josef

Reimoser

 

1806

 

 

Karl

Weith

 

1807

 

 

Johann

Lausch

 

1808

 

 

Sebastian

Seebauer

 

1809

-

1813

Karl

Weith

 

1813

-

1815

Johann

Berger

 

1816

 

 

Franz

Fabrici

 

1817

-

1821

Karl

Weith

 

1821

-

1830

Johann

Berger

 

1830

-

1831

Franz

Zeininger

 

1831

-

1836

Josef

Zacker

 

1836

-

1838

Franz

Schlep

 

1838

-

1844

Johann

Nehmer

 

1844

-

1848

Alois

Huber

 

1848

-

1850

Ant. Cäsar

Alexander

 

1850

-

1856

Alois

Zischka

 

1857

-

1858

Ignaz

Gilbert

 

1858

 

 

Franz

Berger

 

1859

-

1867

Ignaz

Gilbert

 

1867

-

1868

Sebastian

Riegelhofer

 

1868

-

1870

Ludwig

Greiner

 

1870

 

 

Johann

Bahr

 

1872

-

1873

Ignaz

Gilbert

 

1873

-

1876

Andreas

Heger

 

1877

-

1882

Vinzenz

Glatz

 

1883

-

1885

Leopold

Leimbacher

 

1885

-

1917

Karl

Haußner

 

1918

-

1919

Johann

Swoboda

 

1919

-

1920

Mathias

Nistler

 

1920

-

1923

Mathias

Nistler

 

1923

-

1929

Mathias

Nistler

 

1929

-

1938

Franz

Kippes

 

1938

-

1945

Leopold

Weiß

 

1945

-

1945

Josef

Baránek

 

1945

-

1945

Ludvík

Kovařík

 

1945

-

1945

Josef

Zavadil

 

1945

-

1949

Ludvík

Kovařík

 

1949

-

1950

Jaroslav

Veselý

 

1949

-

1952

Rudolf

Daněk

 

1952

-

1953

Josef

Dvořáček

 

1956

-

1956

František

Schejbal

 

1956

-

1960

František

Jehlička

 

1960

-

1970

František

Brandštetr

 

1970

-

1976

Rudolf

Halouzka

 

1976

-

1979

Miroslav

Doleček

 

1979

-

1984

Bohumír

Pohanka

 

1984

-

1985

Ing. Josef

Šrámek

 

1985

-

1990

Jaroslav

Dvořáček

 

1990

-

1997

Ladislav

Rollinek

 

1997

-

1998

Jiří

Špaček

 

1998

-

2006

Ing. Jiří

Petrů

 

2006

-

DOSUD

Ing. Terezie

Lvová

           


Držitelé města Valtic
1192 - 1945

 

 

1192

-

1217

Vichard ze Seefeldu

 

1217

-

1246

Kadold ze Seefeldu

 

1246

-

1270

Albero ze Seefeldu

 

1270

-

1286

Jindřich IV. z Kuenringů

 

1286

-

1300

Leutold z Kuenringů

 

1300

-

1354

Albero z Rauhenštejna

 

1354

-

1386

Jindřich z Rauhenštejna

 

1387

-

1398

Jan I. z Lichtenštejna

 

1398

-

1412

Jan II. z Lichtenštejna

 

1412

-

1418

Jindřich z Lichtenštejna

 

1418

-

1427

Hartneid V. z Lichtenštejna

 

1427

-

1444

Jiří IV z Lichtenštejna

 

1444

-

1445

Kryštof II. z Lichtenštejna

 

1445

-

1459

Kryštof Vilém z Lichtenštejna

 

1459

-

1473

Jan Kryštof z Lichtenštejna

 

1473

-

1483

Jan Jindřich VII z Lichtenštejna

 

1483

-

1506

Kryštof III. z Lichtenštejna

 

1506

-

1540

Jiří V. Hartman z Lichtenštejna

 

1540

-

1562

Jiří VI. Hartman z Lichtenštejna

 

1562

-

1587

Hartman z Lichtenštejna

 

1587

-

1595

Jan Septimius z Lichtenštejna

 

1595

-

1627

Karel z Lichtenštejna

 

1627

-

1684

Karel Eusebius z Lichtenštejna

 

1684

-

1712

Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna

 

1712

-

1721

Jan Florián z Lichtenštejna

 

1721

-

1732

Josef Jan Adam z Lichtenštejna

 

1732

-

1748

Jan Nepomuk Karel z Lichtenštejna

 

1748

-

1772

Josef Václav Vavřinec z Lichtenštejna

 

1772

-

1781

František Josef I. z Lichtenštejna

 

1781

-

1805

Alois I. Josef z Lichtenštejna

 

1805

-

1836

Jan I. Josef z Lichtenštejna

 

1836

-

1858

Alois II. z Lichtenštejna

 

1858

-

1929

Jan II. z Lichtenštejna

 

1929

-

1938

František z Lichtenštejna

 

1938

-

1945

František Josef z Lichtenštejna

           
         

Poslední knížecí stavitelé

     

 

 

1730

-

1786

Isidor M. A. Canevale  

 

1730

-

1790

Josef Meissl

 

1758

-

1816

Josef Hardtmuth  

 

1782

-

1860

Josef Kornhäusel

 

1776

-

1827

Josef Franz Engel 

 

1780

-

1859

Josef Poppelack

 

1810

-

1848

Georg Wingelmüller 

 

1848

-

 

Jan Heidrich

     
     

Poslední vládnoucí Lichtenštejnové

 

 

 

1781

-

1805

8.        Alois I. Josef

 

1805

-

1836

9.        Jan I. Josef  

 

1836

-

1858

10.      Alois II. Josef

 

1858

-

1929

11.      Jan II. Josef František zv. Dobrotivý  

 

1929

-

1938

12.      František de Paula

 

1938

-

1984

13.      František Josef  II.

 

1984

-

nyní

14.      Jan Adam II

     


Bibliografie Lednicko - valtického areálu

Ed. Boček, A., Chytil, K., Brandl, V., Bretholz,  CDM – C. d. et e. Moraviae. I-XV. Brno-Olomouc 1836-1903.
M. Witzany – Die Marktgemeinde Eisgrub. II, 1901, III, 1907, Eisgrub
Hurt, R., Turek, A. : Regesta ke sbírce fotokopií listin z Liechtenštejnského archívu ve Vídni 1237-1551. Brno, 1950
V. Voldán, A. Menšík – Velkostatek Valtice 1391 – 1945, Brno 1960
B. Štrom – Stavby přírodního parku v Lednici, Lednice St. zámek, Praha 1963
M. Zemek – Valtice, Brno 1970
Ed. Friedrich, G., Dušková, S., Kristen, J., Šebánek, CDB – Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae. I-V.  Praha 1904-1982     
Z. Novák - Minaret v Lednici na Moravě, Brno 1992
E. Kordiovský, I. Štarha – Moravské a slezské listiny liechtenštejnského archívu ve Vaduzu, Brno 1992
Z. Novák – Lednicko-valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě, Zprávy památkové péče, ročník LIII 1993
Milan M. Buben: Česká zemská šlechta – Liechtensteinové - 1995
Luděk Rotrekl: www.rotrekl.cz
Pavel Zatloukal: Architektura neoklasicismu – Morava 1780 – 1840
I. Špátková - Lednice – park a skleník, Lednice 2000
E. Kordiovský – Město Valtice, Břeclav 2001
K. a P. Krejčiříkovi – Palmový skleník zámku v Lednici, Břeclav 2002
J. Novák, J. Kulich, E. Dvořáková – Lednicko – valtický areál, Brno 2002
M. Rigasová, P. Macháček, V. Grulich – Krajinou luhů a stepí – Břeclavsko, Břeclav 2002
L. Slavíček – Sběratel z Vášně –  Dějiny a současnost 4/2002
V. Soukup, P. David, V. Dobrovolná – Pálava a Břeclavsko – průvodce č. 36, Praha 2003
E. Kordiovský – Lednicko – valtický areál a jeho památky, Praha 2003
J. J. K. Nebeský studie na Liechtensteiny na http://nebesky.tripod.com/heraldika/index.html